Pasterelóza jehňat je vysoce nakažlivé onemocnění jehňat, zejména ve stádech s vysokou užitkovostí a rychlým růstem jehňat.
Postihuje jehňata bez rozdílu stáří a zejména ve stádech bez historie této stájové nákazy má fatální průběh.
Projevuje se perakutními a akutními respiratorními problémy jehňat s vysokými úhyny. Zejména v případě perakutních průběhu může být průběh někdy tak rychlý, že jehňata hynou bez jakýchkoli klinických příznaků.
Původcem je baktérie Mannheimia (Pasteurella) hemolytica a Pasteurella trehalosi. Uvnitř druhu Mannheimia (Pasteurella) hemolytica existuje 12 sérotypů a druh Pasteurella trehalosi má 4 známé sérotypy. Obě tyto baktérie přežívají v horních dýchacích cestách a v mandlích klinicky zdravých ovcí. V případě stresu dokáží velmi rychle vycestovat z mandlí a rychle se pomnožit v plicním parenchymu.
Predispozičními faktory jsou: management stáda (manipulace se stádem v horkém počasí, zákroky jako kastrace, odčervení, značení jehňat ap.), počasí (vysoká teplota nebo chladno, vlhko a větrno) a další souběžně probíhající infekce (zejména enterotoxémie a endoparazitózy).
Akutní průběhy jsou charakteristické náhlým vznikem dýchacích potíží, vysokými teplotami (41 až 42 oC) a četné úhyny za příznaků krvavého výtoku z nosu.
Nejčastější období vzniku akutní pasterelózy je pozdní podzim a brzké léto. Systémová pasterelóza se objevuje nejčastěji v září a říjnu, nebývá manifestována jako akutní pneumonie, ale jako těžká systémová infekce, která se z mandlí rychle šíří do plic a dalších orgánů. Systémovou pasterelózu ovce často přežívají, ale jakýkoliv stres může vyvolat její relaps.
Diagnóza je stanovena na základě klinických průběhů, přítomnosti náhlých úhynů a pitevního nálezu, potvrzeného bakteriologickým vyšetřením.
Při pitvě bývají pozorován výrazný nález zápalu plic (včetně těžké krupózní pneumonie a pleuropneumonie). Postiženy bývají i plicní a mediastinální mízní uzliny. U všech prvních výskytů pasterelózy v chovu je nutné diagnózu potvrdit bakteriologickým vyšetřením (pro typizaci kmenu a stanovení jeho citlivosti k antibiotikům in vitro).
K tomuto vyšetření se odesílá celý kadaver uhynulého zvířete nebo stěr z plicního parenchymu do transportního média. V obou případech je nutná velmi rychlá doprava do laboratoře, protože v kadaverech ovcí probíhají velmi rychle autolytické procesy a vyvolávající baktérie je velmi málo odolná vlivům vnějšího prostředí a rychle mimo živé zvíře hyne.

Jakákoliv léčba je u pasterelózy (stejně jako u enterotoxémie) často neefektivní a nebývá vzhledem k rychlosti průběhů aktuální. Jedinou možností je rychlé podání dlouhodobě působících antibiotik s afinitou k plicní tkáni, které jsou ale již zpravidla po objevení se prvních klinických příznaků neúčinné. Léčena musí být vždy všechna jehňata ve stádě, včetně jehňat zdravých.

Jedinou spolehlivou prevencí pasterelózy je zabránění zavlečení původce do stáda a vakcinace. Vakcinují se (obdobně jako u enterotoxémie) březí bahnice před obahněním a jehňata již od 8 týdnů stáří.
V Evropě je registrována jediná spolehlivě účinná toxoidová vakcína (Heptavac P plus inj., výrobce Intervet), která poskytuje ochranu mimo obou druhů pasterel i proti všem potřebným klostridiovým nákazám. Bohužel však tato vakcína není v České republice registrována, tudíž není ani k dispozici na trhu.

Autor: MVDr. Radek Axmann

Nebezpečné onemocnění - pasterelóza

Používání cookies zavřít
Pomocí souborů cookie můžeme web přizpůsobit vašim potřebám. Jsou nutné pro správné fungování našeho webu.
Můžeme vám díky nim také zobrazovat přizpůsobené nabídky a propagační akce na našich stránkách. Prohlížením webu s nimi souhlasíte. Nad vším máte samozřejmě kontrolu. Soubory cookie můžete kdykoli spravovat či vymazat ve vašem prohlížeči.