Klub chovatelů ovcí plemene oxford down

Anglické masné, krátkovlnné, tmavohlavé plemeno s polojemnou vlnou, vzniklé křížením plemen cotswold, hampshire a southdown. Plemeno bylo uznáno v roce 1851, plemenná kniha se vede od roku 1889. Podílelo se na vzniku mnoha tmavohlavých plemen ovcí v Anglii, Dánsku, Francii, Lotyšsku, Německu, Švýcarsku. Berani i bahnice se vyznačují velkým tělesným rámcem, širokým hřbetem a prostorným hrudníkem. Hlava je přiměřeně dlouhá, široká, s rovným profilem, obě pohlaví bezrohá, žádoucí je obrůst hlavy. Mulec je černý, tmavé uši průměrné délky. Krk je silný, středně nasazený a odpovídající délky. Hrudník je hluboký a široký, hřbet dlouhý, široký a dobře zmasilý, záď dlouhá, poměrně rovná, končetiny silné, středně dlouhé, spěnky pevné, paznehty tmavě zbarvené. Vlna je bílá, pololesklá, zkadeřená, sortiment B-CD (29–36 m). Kůže je jemná, růžová. Plemeno je odolné, méně protučnělé a vhodné k užitkovému křížení téměř se všemi plemeny (jehňata mají malé hlavy a dávají předpoklad k snadným porodům. Plemeno je klidného temperamentu, což umožňuje snadnější manipulaci. Ovce i berani se vyznačují dlouhověkostí, pevnou konstitucí a dobrým zdravím. Plemeno je vhodné i do drsnějších klimatických podmínek, včetně celoročních pastevních systémů. Jehnice lze zapouštět v 10–12 měsících věku při hmotnosti 50–55 kg. Mléčnost a mateřské vlastnosti bahnic jsou dobré, lze využít i asezonní říje (3 bahnění do 2 let). Živá hmotnost bahnic je 80–90 kg, beranů 110–120 kg.